Výsledky některých průzkumů opravdu překvapí, a ne zvlášť příjemně. Platí to například pro průzkum STEM pro Jeden svět na školách v předvečer výročí 17. listopadu. Naprosté většině mladých lidí z učňáků je podle něj upřímně jedno, jestli bude v Česku nadále fungovat demokracie, nebo ne. Za nejlepší způsob vlády pokládá demokracii pouze čtvrtina žákyň a žáků českých učilišť.

Jak je to vážné? Čím to je? A mohou postoje mladých lidí v budoucnu ohrozit demokratický systém?

Odpověď na první otázku: Vážné to je, ale mohlo by to být mnohem horší. Nižší podpora demokracie se zatím u učňů nepřelévá do výslovně autoritářských postojů, ale spíše do lhostejnosti. 40 procent z nich volí na otázku, zda je demokracie nejlepším systémem, odpověď „nevím“ a dalším 19 procentům je jedno, jaký je u nás režim – zda demokratický, nebo nedemokratický. Jenže ač lhostejnost k demokratickému režimu je rozhodně menší průšvih, než by byla nenávist k němu, pořád hrozí, že se lhostejnost může v nenávist překlopit. Stačí, aby nastaly ty „správné“ okolnosti a někdo „šikovný“ začal s mladými lidmi patřičně demagogicky pracovat.

Důvody vlažného vztahu učňů k demokracii budou zřejmě primárně socioekonomické. Na učňovské školy hlavně chodí děti z chudších rodin, ve kterých častěji existuje pocit, že jim  demokracie nic moc nepřináší. Lhostejnost k politickému uspořádání se pak generačně recykluje. Když k tomu připočteme nevýraznou úroveň výuky obecného přehledu na některých učňácích, nemůžeme se divit, že situace je, jaká je.

Co s tím dělat? Určitě se pokusit zlepšit sociální mobilitu. Podle průzkumů, například PAQ Research, má české školství jednu z nejsilnějších vazeb mezi zázemím rodiny a dosaženým vzděláním v celé OECD. Což je špatně. Neznamená to samozřejmě, že maturitní obor zvládne každý, ale každému, kdo má zájem, by mělo být studium umožněno a děti z chudších rodin by měly dostat větší podporu. 

Politická preference učňovských škol, která občas vzniká pod tlakem výroby s nízkou přidanou hodnotou, je nerozumná nejen ekonomicky, ale, jak vidíme, i společensko-politicky. Podobně nerozumný je pak módní politický odpor k humanitním oborům, který může vyústit v další zhoršení výuky obecného přehledu na školách. Je dobré uvědomit si, že „občanská nauka“ je stejně důležitá jako výuka utahování šroubků.

Na jednu stranu nás může uklidnit, že když budeme počítat se všemi typy škol, není situace tak zlá jako na učňácích. Celkově považuje podle STEM demokracii za nejlepší způsob vlády 56 procent mladých lidí mezi 15 a 20 lety. Ale přece jen: Není i tohle číslo příliš malé na to, abychom si mohli být jisti, že se o demokracii nemusíme starat a že tady sama od sebe bude napořád?

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace