Následující měsíce budou „okamžikem pravdy“ ohledně dluhové situace jedné země eurozóny – a nejde o Francii, o níž se z hlediska možného ohrožení dluhovou krizí mluví především. Analytici banky ING tímto slovním spojením upozornili, že podobné problémy jako Francie má i Belgie. I tato země má dluh přes 100 procent HDP a zároveň vysoký schodek rozpočtu. Politici přitom nejsou schopní se domluvit, jak ho dostat pod kontrolu.

„Politicky se to může ukázat jako nepřekonatelný problém,“ uvádí ING. Situace v Belgii už delší dobu znervózňuje finanční trhy – v posledních měsících vystřelily do výše úroky, které musí ze svých dluhopisů platit, jen o něco méně než v případě Francie.

Úroky z dluhopisů rostou celosvětově, mimo jiné kvůli obavám z vyšší inflace v důsledku zdražení ropy a zemního plynu kvůli dopadům americké a izraelské války proti Íránu. V Evropě jsou ale nejpostiženější právě Francie a Belgie. Státy jako Řecko, Portugalsko, Španělsko či Itálie, které měly problémy během dluhové krize eurozóny před zhruba 15 lety, jsou na tom výrazně lépe. Důvodem je fakt, že hospodaří s mnohem menším schodkem rozpočtu, nebo mají dokonce přebytek, což je případ Řecka. Španělsko zase vykazuje velmi solidní růst ekonomiky, který je v posledních letech vyšší než třeba ten americký. „Trhy to vnímají,“ konstatuje Daniel Kral z konzultantské společnosti Oxford Economics v narážce na to, proč jsou obavy ohledně dluhové situace silné právě v případě Belgie a Francie.

Belgický dluh nejspíš letos překročí 110 procent HDP, schodek rozpočtu přesahuje pět procent HDP, tedy podobně jako ve Francii. A ekonomika nejspíš poroste jen pomalu, o méně než jedno procento HDP. Za této situace dluh vůči HDP dál vzroste. Zemi čekají „obtížná rozhodnutí“, připustil belgický premiér Bart de Wever. Ten před několika dny podal demisi, protože se jeho koalice nedokázala domluvit na podobě rozpočtu na příští rok. To de Wever označil za „strašné selhání“.

Belgický král Filip ale premiérovu demisi nepřijal a vyzval politické strany, aby se opět pokusily domluvit. Koaliční vládu tvoří pět stran, z nichž většina je pro škrty ve výdajích v oblastech, jako je zdravotnictví nebo důchodový systém. Vlámští socialisté to ale odmítají.

Belgie je federálním státem, jejž tvoří především Vlámové, kteří mluví vlámsky, jazykem velmi blízkým nizozemštině, a frankofonní Valoni. Má tradici komplikovaného koaličního vládnutí za účasti řady politických stran, často jak z pravice, tak z levice.

„Belgie je ve fiskálně podobně špatné situaci jako Francie,“ uvádí Mike Riddell z investičního fondu Fidelity International. Fakt, že jde o mnohem menší ekonomiku než Francie, je ale podle něj nevýhodou – belgický dluhopisový trh je v důsledku toho mnohem menší a pro investory je jednodušší se těchto dluhopisů zbavovat, pokud začnou pochybovat o kondici belgické ekonomiky. Tamní politici proto budou muset dříve či později prokázat vůli deficit rozpočtu snížit, pokud nechtějí riskovat výprodej belgických dluhopisů.

Z dlouhodobého pohledu je fiskálně neudržitelná také situace Francie – při stávající míře růstu ekonomiky a výši schodku by státní dluh dál výrazně rostl. Francouzští politici nyní jednají o přijetí rozpočtu na příští rok, který by deficit snížil z 5,4 na pět procent HDP.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace